V dnešní době se člověk bez znalosti cizího jazyka prakticky neobejde ani na samotě u lesa. Chcete-li udržet krok s dnešním globalizovaným světem, je zvládnutí minimálně jednoho cizího jazyka v podstatě totéž, jako umět číst. Který jazyk je však právě pro vás či vaše dítě nejvhodnější jako první? Je vhodné začínat angličtinou? Pojďme se na to podívat podrobněji.

Světový jazyk nebo jen móda?

Jistě se shodneme na tom, že globálním jazykem v dnešním světě je angličtina. Nebo světovým jazykem, chcete-li. Pod dojmem náporu angličtiny ze všech stran se tudíž mnoho lidí hned na začátku automaticky rozhodne pro angličtinu, aniž by zvážili individuální přínos pro sebe i své vnitřní mentální nastavení. V důsledku toho, že angličtina je trendy, se stalo módou učit děti angličtinu nejlépe už v batolecím věku, ve školkách se angličtina běžně nabízí a rodiče, kteří své děti nepřihlásí na angličtinu před nástupem do školy, mnohdy čelí kritice okolí.

Jak se tedy rozhodovat u dětí?

Je bezesporu užitečné věnovat se dětem a rozvíjet jejich jazykové schopnosti. Jednoznačně je výhodné dítě seznámit s tím, co je to jazyk, i se skutečností, že na světě existuje celá řada dalších jazyků, než je ten jejich mateřský.
Jak je to však s angličtinou jakožto jazykem první volby? Je opravdu vhodné začínat právě tímto cizím jazykem? A od jakého věku? Odpověď na tyto otázky není tak úplně jednoznačná.

Trvalé výhody a dočasná úskalí dvojjazyčné výchovy

Mnoha studiemi i zkušenostmi s dětmi vychovávanými ve dvojjazyčném prostředí bylo prokázáno, že tyto děti se během několika let velmi dobře naučí používat oba jazyky. Současně se však ukázalo, že tyto děti začínají velmi často mluvit mnohem později než děti, které vyrůstají v jednojazyčném prostředí. Současně se prokázalo, že naučí-li se dítě v raném dětství cizí jazyk, který později nepoužívá, ztratí schopnost tento jazyk používat a později ztratí i pasivní znalosti nevyužívaného jazyka. Naopak děti, které se kontinuálně pohybují v dvojjazyčném prostředí a mají možnost oběma jazyky mluvit, si oba jazyky osvojí na úrovni rodilých mluvčích.

Kdy začít?

Přejděme nyní od otázky biligvní výchovy k otázce volby věku, kdy je vhodné seznámit dítě s cizím jazykem. Taková hranice neexistuje, osobně se však domnívám, že pokud dítě nevyrůstá v dvojjazyčném prostředí, je vhodné ho začít s cizím jazykem seznamovat až v době, kdy zvládlo základy mateřštiny jak v gramatice, tak i ve slovní zásobě a především ve výslovnosti. Je sice roztomilé, že batole umí napočítat anglicky do desíti a pojmenuje v angličtině i deset zvířátek, ale pokud se dítě zatím vyjadřuje jen v holých větách a jeho projevu v mateřském jazyce rozumí pouze jeho maminka či další blízké pečující osoby, doporučila bych věnovat se více rozvoji mateřštiny a cizí jazyk bych odložila na později.

Důležitost správné volby

Dalším aspektem volby cizího jazyka je cizí jazyk samotný. Vycházíme-li z předpokladu, že Česká republika je součástí Evropské Unie a i geograficky leží uprostřed Evropy, obklopena z velké části německy mluvícími zeměmi, nabízí se volba mezi angličtinou a němčinou. Angličtina jako světový jazyk versus němčina jako jazyk evropského trhu. Proč právě němčina je v našich geografických končinách významným jazykem, rozvedu v jiném článku. Nyní bych se však ráda zaměřila na to, jak výběr jazyka souvisí s individuálním nastavením člověka, který se chce učit nový cizí jazyk.

V čem vám mohu pomoci

Pokud za mnou přijde na konzultaci člověk, který se nikdy neučil žádný cizí jazyk, a chtěl by pomoct s rozhodováním, který jazyk pro sebe zvolit, zjistím nejprve objektivní fakta, abych věděla, který jazyk mu osobně nejvíce přinese: v zaměstnání, v podnikání, v osobním životě. Projdeme si všechny objektivní aspekty současného i budoucího vývoje jeho práce či podnikání, cestovatelské plány atd.

V druhé fázi se zaměřím na analýzu procesu učení tohoto konkrétního člověka. Otestuji, zda mu spíše vyhovuje uchopit systém jako celek a teprve potom ho začít samostatně používat, anebo zda mu jde lépe improvizace, kdy nemá zábrany používat jen část systému a samostatně ji rozvíjet, postupně k tomu přidávat nové poznatky a systém jako celek budovat za pochodu. Otestuji si schopnost koncentrace na detail a osobní založení – zda se klient při plnění daného úkolu zaměřuje na kvalitu nebo na kvantitu. Udělám výslovnostní test, abych zjistila, který jazyk bude klientovi blízký foneticky – správnou volbou jazyka se automaticky zvýší šance na úspěch při studiu. Na základě výše uvedených kritérií vyhodnotím, který cizí jazyk by klientovi typologicky nejlépe „seděl“.

Tím však celý proces výběru jazyka nekončí. Společně si s klientem projdeme i jeho očekávání spojená se studiem nového cizího jazyka. Oba přece chceme dosáhnout určitých výsledků. Bude mě tudíž zajímat, kolik času je klient schopen a ochoten studiu nového jazyka věnovat.

S tímto údajem pak budeme dále pracovat a já klientovi sestavím individuální studijní plán tak, aby klient ve stanovené lhůtě dosáhl stanovených výsledků. Studijní plán jde samozřejmě průběžně upravit dle aktuálních potřeb klienta. Pokud tedy víte, že se studiu jazyka můžete nebo chcete věnovat maximálně 3 hodiny týdně čistého času, budeme hledat způsob, jak tyto 3 hodiny využít tak, abyste se jazyk skutečně naučili a mohli ho aktivně používat. Pakliže zjistíte, že vás naplňuje vidět konkrétní a hmatatelné výsledky a studujete i častěji, můžeme Váš plán upravit tak, abychom opět maximalizovali užitek a přitom zachovali Vaši motivaci pokračovat. Pokud naopak zjistíte, že se Vám intervaly pro studium nedaří dodržovat a potřebovali byste je zkrátit nebo zařadit méně často, upravíme Váš studijní plán tak, aby i při snížené časové dotaci neutrpěl samotný výsledek.

Jak najít vhodného lektora?

A v neposlední řadě se spolu podíváme na volbu vhodného kurzu či lektora. Opět mě bude zajímat, kdo a jak Váš bude jazyk učit. Jak často má daný kurz probíhat, nakolik je pro Vás zvolená forma motivační a jakým způsobem při zvolené formě výuky dosáhnout co nejlepších výsledků.